Strana 184-185
památky 1/2022/1 183182 památky 1/2022/1
lety 1737–1757. Jeho sochařská díla ozdobila řadu míst v obci a jejím okolí, část z nich
byla zřejmě určena pro alej vedoucí od čimelického zámku k zámku v Rakovicích, odkud
byla později přemístěna na více míst v okolí. Od osmdesátých let 20. století stále více
materiálově degradované originály postupně v exteriéru nahrazovaly kopie. Výdusky
šesti soch světců na podstavcích stojí na pilířích hřbitovní zdi v Čimelicích. Na západní
hranici hřbitova se nacházejí kopie monumentálního sousoší Kalvárie se sochami Krista
na kříži, Pannou Marií, sv. Janem Evangelistou a sv. Máří Magdalenou. Kopie čtyř soch
světců zdobí kamenný most přes Čimelický potok. Další soubor osmi soch se nacházel
na mostě přes Skalici v Dolních Nerestcích nedaleko Čimelic, další pochází ze sloupu
Nejsvětější Trojice v blízkosti čimelického farního kostela a některé stály samostatně.
Originály dlouhodobě zůstávaly uloženy v provizorních podmínkách ve veřejnosti ne-
přístupných prostorách. Před několika lety se objevila možnost vystavit sochařská díla
přímo v Čimelicích v bezpečném prostoru bývalé kotelny u čp. 244. Obec zahájila celko-
vou rekonstrukci objektu, při té příležitosti se podařilo zrealizovat konzervační a restau-
rátorské práce. Sochy byly v prostoru nového lapidária seskupeny do celků na základě
svého předchozího umístění v exteriéru. Kromě sousoší dvou putti jsou všechny sochy
registrovanými kulturními památkami.
Soubor je významným dokladem sochařského umění v regionu v době kolem poloviny
18. století. Obec při prezentaci regionálního kulturního dědictví nespoléhala na přidělení
dotačních prostředků, nýbrž hledala racionální finančně dosažitelné řešení. Dala tak
dobrý příklad dalším samosprávám v regionu.
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele – restaurování epitafu Jana Hodějovského
z Hodějova [RL]
V roce 2021 bylo dokončeno dvouleté restaurování renesančního epitafu Jana Hodějov-
ského z Hodějova umístěného ve dvoulodním farním kostele v Českém Rudolci na Jind-
řichohradecku. Epitaf nechal roku 1582 zřídit Jan Hodějovský z Hodějova. Textová část
monumentálního, téměř sedm metrů vysokého díla, opatřeného sochařskou výzdobou,
prozrazuje, že tak učinil na památku svých rodičů a dalších členů rodiny. Poškozený arte-
fakt v následujících staletích postupně pokryly desítky vápenných nátěrů, takže přestala
být patrná umělecká kvalita unikátní renesanční památky. Ve středním poli edikulového
rámu se nalézá reliéfní zobrazení členů rodiny v modlitbě pod ukřižovaným Kristem – Jan
Hodějovský ve zbroji se dvěma syny a jeho manželka Eufrozína z Vartemberka se dvěma
dcerami. V tympanonu trojúhelného nástavce je umístěna polopostava Boha Otce, an-
dělé adorují zmrtvýchvstalého Spasitele s vítěznou korouhví, který stojí na vrcholu jako
symbolický cíl pozemské pouti člověka, respektive členů rodiny donátora.
Dílo je unikátně dochovaným příkladem rodinného památníku z druhé poloviny 16. století,
který byl v souvislosti s vlastnickými vztahy a politickým působením donátora zasazen
do interiéru venkovského farního kostela. Jeho umělecká a řemeslná kvalita je nezpo-
chybnitelná, a to i ve srovnání s doposud zjištěnými paralelami epitafů dochovaných na
Moravě (zejména Telč, Boskovice nebo Olomouc). Jeho ikonografický program dovolu-
je nahlédnout do memoriálních praktik renesanční šlechty, navíc poskytuje informace
o kvalitě štukatérského umění 16. století na českomoravském pomezí.
Výjimečnost epitafu z Českého Rudolce spočívá mimo jiné v tom, že dosud nebyl – mimo
nápisové desky – nikdy restaurován. Nynější obnova se uskutečnila díky spolupráci Uni-
verzity Pardubice, konkrétně Fakulty restaurování v Litomyšli, a Univerzity Palackého
v Olomouci. Náročné restaurování pozapomenutého renesančního epitafu vyžadovalo
mezioborovou spolupráci restaurátorů, technologů, historiků a historiků umění z několika
institucí. Díky ní se podařilo odkrýt a prezentovat ojedinělé a velmi kvalitní renesanční
dílo kamenického a štukatérského umění s původní polychromií, která zůstávala několik
století skryta pod silnou vrstvou mladších úprav. Odborný odkryv tak odhalil mimořádně
autentický stav povrchů včetně původní polychromie. Návštěvníci kostela mají nyní šanci
spatřit unikátní renesanční památku v téměř původní podobě.
Obr. 10. Čimelice, provizorní úscho
va barokních soch v ocelokolně, foto: Pavel Hájek, 2006
Obr. 11. Čimelice, barokní sochy v nově upraveném lapidáriu, foto: Kateřina Šálková, 2022