Strana 144-145
památky 1/2022/1 143142 památky 1/2022/1
Obr. 2. Kresba pohřebního kočáru v nabídce rozesílané židovským obcím od plzeňské firmy Václava
Brožíka, nedatováno, zdroj: NTM, Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, rkp. Zdenka
Chylíková, Václav Brožík a synové v Plzni, inv. č. 791/503-170
↑
Obr. 3. Heřmanův Městec, már
-
nice židovského hřbitova, pohřební
kočár původně užívaný v podkrko-
nošských Hořicích, foto: autorka,
2019
←
Obr. 4. Památník Terezín, židov-
ský kočár vystavený v expozici,
foto: autorka, 2019
V jižních Čechách je dochováno také několik křesťanských pohřebních kočárů. Jeden
z nich se nachází ve sbírkách Husitského muzea v Táboře, uložený je ve Veselí nad Luž-
nicí. Další kočár je ve správě Národního památkového ústavu a pochází z Chřešťovic,
nyní je vystavený v areálu vimperského zámku. Ve sbírkách volyňského muzea se na-
cházejí dva pohřební kočáry a torzo třetího, jeden z nich byl postaven v letech 1873–1874
ve Volyni, druhý pochází pravděpodobně z Nepomuku.
7
Další pohřební kočár přechová-
vá pohřební služba v Křemži. V žirovnickém muzeu je možno obdivovat pohřební kočár
původem ze Strmilova. Další je možné vidět v soukromém muzeu v Pořežanech. Taktéž
v soukromém vlastnictví se nachází pohřební kočár v Nových Hradech; postaven byl
roku 1895 a používal se až do šedesátých let minulého století.
8
Pohřební kočáry jsou
samozřejmě vystaveny také mimo území jižních Čech, např. pohřební vůz původem
z Mutěnína je dnes instalován v muzeu na hradě v Domažlicích, několik pohřebních
kočárů je možné vidět v soukromém muzeu v Čechách pod Kosířem. V nedalekém Ra-
kousku rozhodně stojí za pozornost velmi cenný pohřební kočár z plzeňské Brožíkovy
dílny, který je vystaven v soukromém muzeu sběratele kočárů a dalších dopravních
prostředků J. Grubera v hornorakouském Grossramingu, stejně tak jako kočár uložený
v muzeu kočárů v dolnorakouském městě Laa an der Thaya.
Kočár dochovaný v Jindřichově Hradci nebyl prvním vozem užívaným při pohřebních
ceremoniích jindřichohradecké židovské obce. Víme totiž, že v říjnu roku 1919 přibylo
do pokladny pohřebního bratrstva čtyři sta korun za prodaný starý pohřební vůz.
9
Nic-
méně kdy přesně se podařilo pořídit stávající kočár jindřichohradeckého pohřebního
bratrstva, není známo. Nedochoval se žádný doklad o jeho zakoupení, dle analogií lze
usuzovat, že byl vyroben nejspíše v poslední čtvrtině 19. století. V průběhu restaurování
bylo mimo jiné zjištěno, že některá kola byla vyměněna, s největší pravděpodobností
tak došlo ke ztrátě štítku výrobce, který býval umístěn v náboji kol. Na oji se dochoval
štítek se jménem J. Kubína, který s největší pravděpodobností neodkazuje na výrobce,
ale na řemeslníka, který kočár opravoval.
V průběhu prvních tří desetiletí 20. století kočár prošel několika opravami. V září roku
1909 byl vyroben jeden pár nových kočárových luceren; 30. září toho roku si za ně ne-
chal zaplatit šedesát korun sklenář Ottokar Winternitz z Jindřichova Hradce.
10
Za opravu
pohřebního vozu bylo 11. října 1922 zaplaceno kováři K. Reissnerovi 70 korun. Doklad
nezachytil specifikaci prací.
11
V listopadu 1924 vystavil účet na sto korun sedlář a lakýrník
Jan Roubal. Na doklad napsal, že pohřební vůz opravil černou barvou, lakem a bronzem,
dodal dva nové řemeny a dva nové šrouby. V říjnu 1925 byla opravena svítilna (z dokladu
vyplývá, že byla celá rozmontována a znovu smontována). Klempíř Felix Hanek z Jindři-
chova Hradce požadoval za tuto práci 42 korun a 84 haléřů. Poslední rozsáhlejší opravy