Strana 54-55
památky 1/2022/1 5352 památky 1/2022/1
nejen povědomí o celém procesu, ale i kvalitní zaměření a na tehdejší dobu i standardní
fotodokumentaci objektu. Dnes již není jednoduché určit, kdo v tomto sporu nakonec
vychýlil pomyslný kurz na cestu ústící v jeho zánik. Nepružnost národohospodářského
plánování i v té době probíhající reforma státní správy sice nenabízely příliš velkou naději
na záchranu několikasetleté stavby, tím posledním a rozhodujícím činitelem ale zřejmě
byl postoj místní samosprávy, která se i přes možnost financování navržené obnovy ze
strany státu s projektem adaptace neztotožňovala. Zmizela tak nejen historická budova,
ale i paměť na to, jak se město Vyšší Brod v minulosti staralo o své potřebné, což je
znakem vyspělosti jakékoliv společnosti.
Závěrem
Výraz „špitál“ vnímá současný člověk povětšinou jako hovorové označení pro nemocnici,
aniž by za tímto slovem tušil mnohasetletou historii, která dokládá vývoj společenského
pohledu na zajištění pomoci potřebným, mnohdy starým, někdy i nemocným členům
obce. První zárodky těchto sociálních zařízení pozorujeme v našich zemích v raném
středověku většinou v prostředí klášterů, postupně se jejich zřizovateli stávala šlechta,
města a bohatí jednotlivci. Špitály však nesloužily jen k zabezpečení potřebných, byly na
prvním místě domem modlitby, který sloužil k zaopatření, respektive přímluvě za spásu
duše zemřelých dárců a jejich vysvobození z očistce. Vznikaly tak útulky, jejichž oby-
vatelé byli živeni z výnosu nemovitého majetku, darů příznivců či samotných chovanců,
kteří věnovali instituci peníze nebo majetek při svém vstupu. Péče ve špitálu sice byla
poskytována potřebným, ale nemuseli to být vždy ti nejchudší z nejchudších a mnohdy
nesměli být při přijímáni ani nijak vážně nemocní. Z dnešního hlediska sice nebyla péče
poskytována plošně „spravedlivě“, protože na ni rozhodně nedosáhl každý, v minulosti
to ale byla pro řadu osob, které neměly rodiny a příbuzné, jediná naděje na důstojné
dožití jejich dnů.
Pozemková reforma v letech 1923–1926 a dvě vlny znárodnění v druhé polovině
čtyřicátých let znamenaly zánik nadací nutných pro zajištění potřeb chovanců špitálů
a údržbu jejich obydlí. Potřeba péče o staré a nemocné ovšem zůstala, a tak zanikající
špitály po čase nahradily státem zřizované ústavy a domovy důchodců. Některé budovy
bývalých špitálů se následně podařilo adaptovat převážně k obytným účelům, vzrůstající
požadavky na úroveň bydlení či budování obecní či městské infrastruktury ovšem vedly
k tomu, že mnohé z nich nakonec beze stopy zanikly.
Vyšebrodský klášterní špitál s kaplí sv. Alžběty (později sv. Josefa) založil Petr I. z Rožm-
berka pravděpodobně roku 1347 a jeho rod se staral o zajištění provozu až do svého
vymření roku 1611, kdy patronát v plné míře převzal cisterciácký konvent, do té doby
fungující především v roli správce. Středověký klášterní špitál nahradila v roce 1929 no-
vostavba (ul. Míru čp. 122), a tak od konce druhé světové války slouží k obytným účelům
bez památkové ochrany. Nevyužívaná barokní kaple sv. Josefa byla roku 1975 vyklizena
a po restituci v letech 1998–1999 rekonstruována.
Městský špitál (Náměstí čp. 46) vznikl krátce před rokem 1549 z původně měšťanského
domu postaveného kolem roku 1500. Po druhé světové válce prázdný památkový ob-
jekt rychle chátral a navzdory desetiletí trvající snaze o jeho rekonstrukci a nové využití
(1953–1964) byl nakonec zdemolován, a stal se tak trvalou jizvou v paměti i obrazu
města Vyšší Brod.
Summary
The first concepts of social institutions desig-
ned to provide assistance to the needy, often
elderly and sometimes sick members of indi-
vidual communities, can be found in the Czech
lands as early as the early Middle Ages, mostly
in the environment of monasteries. Gradually,
however, nobility, towns and wealthy individuals
became their founders. Hospitals were first and
foremost houses of prayer, the creation of which
was motivated by intercessions for the salvation
of the souls of deceased donors and their de-
liverance from purgatory. As a result, asylums
were created whose inhabitants were suppor-
ted by the proceeds of real estate, donations
from well-wishers, or the inmates themselves,
who donated money or property to the instituti-
on upon entering. While care in the hospital was
provided to the needy, it was not necessarily the
poorest of the poor. In today’s terms, care was
not provided in a universally ‘equitable’ way, but
in the past it was the only hope of a dignified
life for many people who had no family or re-
latives. The land reform of 1923-1926 and the
two waves of nationalisation in the second half
of the 1940s meant the end of the foundati-
ons necessary to provide for the needs of the
inmates of the hospitals and the maintenance
of their homes. Some of the buildings of the
former hospitals were subsequently adapted
mainly for residential purposes, but the increa-
sing demands on the standard of housing or the
building of municipal or urban infrastructure led
to the eventual disappearance of many of them
without a trace. The Vyšší Brod monastery hos-
pital with the chapel of St. Elizabeth (later St.
Joseph) was founded by Peter I of Rosemberg
probably in 1347, and his family took care of the
operation until its extinction in 1611, when the
patronage was taken over by the Cistercian Con
-
vent, until then functioning mainly in the role of
administrator. The medieval monastery hospital
was replaced by a new building in 1929 (122 Míru
St.) and has been used for residential purposes
without heritage protection since the end of the
Second World War. The disused Baroque chapel
of St. Joseph was cleared in 1975 and recon-
structed after restitution in 1998-1999. The town
hospital (No.46, the Square) was built shortly
before 1549 from an original burgher house built
around 1500. After the Second World War, the
empty heritage building quickly fell into disrepair
and was eventually demolished despite decades
of efforts to reconstruct and utilize it in a different
way (1953-1964).
Seznam použitých pramenů a literatury
Archivní a sbírkové fondy
Cisterciácké opatství Vyšší Brod, fond Cisterciáci Vyšší Brod (1259–1950)
Národní památkový ústav, generální ředitelství, fototéka
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, spisový archiv
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, plánový archiv
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení Třeboň, Biskupský archiv České Budějovice (1785–1949)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení Třeboň, fond Cizí rody Třeboň (1286–1727)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení Třeboň, Historický archiv Nové Hrady (1385–1928)
Státní okresní archiv Český Krumlov, Archiv města Vyšší Brod (1525–1945)
Státní okresní archiv Český Krumlov, Archiv městečka Horní Dvořiště (1504–1945)
Státní okresní archiv Český Krumlov, fond Místní národní výbor Vyšší Brod (1945–1990)
Literatura a vydané prameny
CECHNER, Anton, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im Königreiche
Böhmen XLII. Der politische Bezirk Kaplitz, Praha 1929.
CECHNER, Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu kaplickém,
Praha 1921.
CZEIKE, Felix, Historisches Lexikon Wien in 5 Bänden, Wien 1995.
DOSTÁLOVÁ, Jana, Počátky fungování špitálu v Telči s přihlédnutím k dějinám každodennosti na
začátku 17. století, Památky Vysočiny 2013, 5, s. 101–116.
HOFFMANN, František, České město ve středověku, Praha 1992.
ISENMANN, Eberhard, Die deutsche Stadt im Mittelalter 1150–1550, Wien – Köln – Weimar 2014.
KACETL, Jiří, Historie středověkého měšťanského špitálu na Horním předměstí Znojma, Sborník
Státního okresního archivu Znojmo, 2008, s. 87–107.
KADLEC, Jaroslav, Špitál sv. Václava v Českých Budějovicích, Acta regionalia, 1970–1971, s. 65–76.
KAINDL, Dominik, Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách, Libice nad Cidlinou 2008.
KATOVSKÁ, Jitka, Špitál sv. Pavla v Praze, diplomová práce, Praha: Filozofická fakulta Univerzity
Karlovy, Katedra pomocných věd historických a archivního studia, Praha 2008.
KUBÍKOVÁ, Anna, Českokrumlovský špitál a kostel sv. Jošta, Jihočeský sborník historický 1997–
1998, roč. 46–47, s. 104–110.
KUBÍKOVÁ, Anna, Testament posledního Rožmberka, in: Rožmberkové. Rod českých velmožů
a jeho cesta dějinami, GAŽI, Martin (ed.), České Budějovice 2011, s. 104–105.
LANCINGER, Luboš – VLČEK, Pavel, Český Krumlov. Budějovická brána a bývalý špitál
(čp. 99–103). Stavebněhistorický průzkum, SÚRPMO Praha, 1991, rkp. NPÚ, ÚOP v Českých
Budějovicích, plánový archiv, arch. č. PD 2445.
LAVIČKA, Roman, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013.
LAVIČKA, Roman, Zapomenutý špitál sv. Alžběty v Boru u Tachova a jeho výstavba v letech
1515–1518, …neb potom Buoh vie, kdy bychom [se] biskupa dočkali, aby jej posvětil. Průzkumy
památek 2021, roč. 28, s. 85–106.
LOMIČKOVÁ, Radka, Vizitační protokoly cisterciáckých klášterů ve 14. století, diplomová práce,
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav českých dějin, Praha 2006.
LOVĚTÍNSKÁ, Ivana, Historie špitálu u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci v raném novověku,
diplomová práce, Ústav archivnictví a pomocných věd historických, Filozofická fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích, 2017.
MACEK, Josef, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) III. Města, Praha 1998.