Strana 156-157
památky 1/2022/1 155154 památky 1/2022/1
Obr. 10. Klatovy, depozitář muzea, způsob uložení prvků roubení mirkovického domu čp. 1 v depozitáři Vlas-
tivědného muzea Dr. Hostaše v areálu bývalých kasáren v Klatovech, foto: Jiří Škabrada, 2015
(trámový strop bývalé síně byl datován do sedmdesátých let 15. století). Po komplexním
odkrytí roubené konstrukce bylo pořízeno geodetické zaměření a fotoplány stěn. V místě
nejstaršího jádra domu byl proveden archeologický výzkum. Díky tomuto postupu, na
kterém měli zásadní podíl erudovaní pracovníci klatovského muzea, se podařilo dosáh-
nout vysoké kvalitativní úrovně a podrobnosti dokumentace. Získané informace byly
ještě v závěru roku 2014 publikovány.
2
Nejpozději po tomto publikování průzkumu začala být zřejmá nereálnost představ
o skanzenové znovuvýstavbě objektu. Zachovaným částem domu navíc hrozilo vážné
nebezpečí z prodlení. Protože se během následujícího roku neukázal v řešení problému
žádný pokrok, rozhodl se Jiří Škabrada využít k apelu shromáždění odborníků na konfe-
renci Odkaz Národopisné výstavy českoslovanské 1895 v oblasti etnografie, muzejnictví
a památkové péče, pořádané Národním zemědělským muzeem v Praze ve spolupráci
s Národním památkovým ústavem, Národním muzeem a Českou národopisnou společ-
ností, která se konala 22.–23. října 2015. Připravil pro toto jednání stručnou proklamaci,
s níž bylo možné seznámit účastníky zasedání. Poukázal přitom na vyvíjející se podob
-
nost této kauzy se zánikem domu čp. 22 v Živohošti z roku 1617, považovaného rovněž ve
své době za nejstarší známý a zachovaný vesnický dům v Čechách. Uvedl také výraznou
a jednoznačnou formou své mezitím upevněné přesvědčení, že „proklamovaná znovuvý
-
stavba tohoto domu ve skanzenu v Chanovicích je přitom z hlediska možností tohoto
zařízení i vědomostí o objektu nereálná a nesmyslná“. Důvodem pro takové stanovisko
bylo především domyšlení dopadu uvažované rekonstrukce na zachované autentické
fragmenty dřevěných konstrukcí i možnosti jejich dalšího studia, a také průzkumem
zjištěná složitost vývoje objektu. Proklamace končila apelem na urychlené řešení si
-
tuace, počínající svoláním speciálního pracovního setkání, které by mělo najít reálné
řešení problému, pokud možno se zapojením odborného tisku – logicky zejména Zpráv
památkové péče. Z krátké diskuse na samém závěru jednání konference bylo patrné
překvapení posluchačů z odlišností reálného stavu případu od mezitím proklamované
ideje znovuvýstavby objektu přeneseného do skanzenu.
Problém mirkovického domu následně zařadil – zásluhou Romana Tykala – do své agen-
dy Hlavní výbor České národopisné společnosti, který se v prosinci 2015 otázal vedení
klatovského muzea, „co s domem zamýšlí a jak chce vzniklou situaci řešit“. Rozklad
na toto téma zaslal do České národopisné společnosti ředitel Vlastivědného muzea
Dr. Hostaše v Klatovech Mgr. Luboš Smolík (prostřednictvím Libora Kodýdka) 3. květ-
na 2016. Vyjádření rekapitulovalo mimořádně obtížnou situaci v Mirkovicích v době do-
kumentace a záchrany dřevěných částí stavby, uvedlo zamýšlené možnosti prezentace
v chanovickém skanzenu, jejich obtížnou realizovatelnost z finančního hlediska i kvůli nut-
nému přednostnímu řešení jiných úkolů. Z textu je zřejmé, že vedení muzea od myšlenky
rekonstrukce celého objektu v té době již ustoupilo: „Přesto, že se zachovala značná
část roubené hmoty jizby, je nereálné zakomponovat tyto prvky do rekonstrukce celého
domu bez velkých ztrát na původní hmotě.“ Jako snad reálné řešení – zjevně ale bez
naděje na brzké uskutečnění, které by bylo v možnostech samotného skanzenu – bylo
uvedeno sestavení a doplnění alespoň dřevěné konstrukce obytné části domu s umís-
těním „např. do prostoru některé z přenesených stodol“.
Ani toto vyjádření o nedosažitelnosti rozumného a rychlého řešení problému bohužel
nevyvolalo potřebné jednání zainteresovaných institucí a osob, které by mohlo způsobit
zvrat směrem k reálnému řešení. K přípravě takového jednání došlo až po různých urgen-
cích po dalších třech letech. Svoláno bylo na 21. května 2019 do klatovského muzea, aby
bylo možné spatřit reálný stav přenesených prvků v jejich stávajícím uložení. Účastníci
jednání zhlédli depot dřeva z mirkovického domu v depozitáři – neizolovaném ocelovém
hangáru na okraji Klatov, a na místě vyslechli operativní informaci o stavu a potřebě kon-
zervace tohoto materiálu od Luďka Dvořáka z Metodického centra pro muzea v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm.
Obr. 9. Mirkovice, zemědělská usedlost čp. 1, síňový díl a komorová část (v pozadí) během demoličních pra-
cí zděných konstrukcí po uložení roubení jizby v klatovském depozitáři Vlastivědného muzea Dr. Hostaše,
zdroj: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, foto: Daniel Šnejd, listopad 2013