Strana 80-81
památky 1/2022/1 7978 památky 1/2022/1
krumlovskou zámeckou knihovnu jako celek, překládaná práce si klade za cíl na zákla-
dě studia archivních pramenů a historických inventářů doplnit poznatky o postupném
budování rozsáhlého knihovního fondu. Zamýšlí se také nad uspořádáním knihovního
fondu za egenberské a schwarzenberské éry a způsobem evidence knih.
lov. XIX. kongres mezinárodní asociace bibliofilů / Schlossbibliothek Český Krumlov. XIX. Kongres
der Internationalen Asociation der Bibliophilen, Praha 1995; TÁŽ, Český Krumlov (Krumau). Schloss-
bibliothek, in: Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Bd. 2. Tschechische Re-
publik. Schlossbibliotheken unter der Verwaltung des Nationalmuseums in Prag, MAŠEK, Petr et al.,
Hildesheim – Zürich – New York 1997, s. 60–63; ZÁLOHA, J. Zámecká knihovna v Českém Krumlově;
KUBÍKOVÁ, Anna – BOK, Václav, K osudům zámecké knihovny v Českém Krumlově v 18. a 19. století,
Sborník Národního muzea v Praze. Řada C – Literární historie = Acta Musei Nationalis Pragae. Series
C – Historia litterarum, 2012, roč. 57, č. 1–2, s. 117–122. Podrobněji byly zpracovány pouze dílčí části
knihovního fondu: prvotisková produkce v rámci publikace ŠIMÁKOVÁ, Jitka – VRCHOTKA, Jaroslav,
Katalog prvotisků Knihovny Národního muzea v Praze a zámeckých a hradních knihoven v České
republice, Praha 2001. Sbírka teatralií v rámci publikace ŠIMÁKOVÁ, Jitka – MACHÁČKOVÁ, Eduar-
da, Teatralia zámecké knihovny v Českém Krumlově, Praha 1976. Tisky 16. století v rámci publikace
HÁJEK, Pavel – HÁJKOVÁ, Zuzana – MAŠEK, Petr, Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České
republiky I–III, Praha 2015.
Druhá zásadní otázka, již se snaží tato práce zodpovědět, souvisí s dílčími knižními
sbírkami členů rodu Egenbergů a Schwarzenbergů. Zužitkovává přitom výsledky prů-
zkumu provenienčních znaků knih, jejichž zpracování umožňuje nejen rekonstrukci jed-
notlivých knižních sbírek členů zmíněných rodů, ale významnou měrou vypovídá také
o postupném budování knihovního fondu. Jelikož se egenberská knižní sbírka dočkala
několika monografií,
7
předkládaná studie se soustředí zejména na dosud nezpracova-
nou schwarzenberskou knižní sbírku a snaží se nastínit základní charakteristiku knižních
sbírek jednotlivých příslušníků rodu Schwarzenbergů.
Stručná historie knihovního fondu
Základy současného knihovního fondu položil Hans Ulrich z Egenbergu (1568–1634),
který získal zdejší panství a zámek roku 1622. Hansi Ulrichovi se podařilo nashromáždit
výrazně románsky orientovanou sbírku čítající přibližně 1 000 svazků, mezi nimiž převlá-
daly tisky ve španělštině a italštině. Vzhledem k tomu, že se Hans Ulrich na krumlovském
zámku takřka nezdržoval, byla jeho osobní bibliotéka uložena pravděpodobně v rodovém
paláci ve Štýrském Hradci.
8
Ulrichův syn Johann Anton I. z Egenbergu (1610–1649) se
soustředil především na svou politickou a diplomatickou kariéru, možná proto zůstávalo
budování knihovny stranou jeho hlavních zájmů. Do rodových dějin se zapsal zvláště svou
římskou diplomatickou misí z roku 1638, během níž měl oznámit papeži Urbanovi VIII.
volbu Ferdinanda III. římským králem. „Artefakty“ upomínající na tuto misi – zlatý kočár
a související soubor textilií – byly v roce 1666 převezeny na krumlovský zámek a později
uloženy do prostor někdejší rožmberské knihovny,
9
které díky tomu získaly svůj současný
název, tzv. Románská komora.
10
Po náhlé smrti Johanna Antona I. se mezi jeho syny Johannem Christianem I. (1641–1710)
a Johannem Seyfriedem (1644–1713) rozhořel vleklý spor o dědictví, jehož vyústěním bylo
rozdělení egenberského majetku na dvě části.
11
Johann Christian si jako svůj dědický
podíl zvolil v Čechách ležící panství a počínaje rokem 1665 učinil z českokrumlovského
zámku, do té doby v rámci egenberské rezidenční sítě takřka nevyužívaného, svou
novou hlavní rezidenci. O rok později se oženil s Marií Ernestinou ze Schwarzenbergu
(1649–1719).
12
Knížecí pár zahájil v průběhu osmdesátých let 17. století rozsáhlou pře-
stavbu krumlovské rezidence, během níž bylo zcela změněno dispoziční uspořádání
Horního zámku, vybudováno divadlo a kryté chodby vedoucí do nově založené zahrady.
13
7 RADIMSKÁ, Jitka, Knihovna šlechtičny. Francouzské knihy Marie Ernestiny z Eggenbergu na zámku
v Českém Krumlově, České Budějovice 2007. TÁŽ a kol., Ve znamení havranů. Knižní sbírka rodiny
Eggenbergů na zámku v Českém Krumlově, České Budějovice 2011. TÁŽ, Les livres et les lectures
d’une princesse au XVII
e
siècle. Marie Ernestine d’Eggenberg et sa bibliothèque en Bohême, Paris
2020. GRUBHOFFER, Václav, Zrcadlo duše a doby. Italská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu,
České Budějovice 2020.
8 Inventáře z této doby na krumlovském zámku knihovnu neuvádějí, KUBÍKOVÁ, Anna – BOK, Václav,
K osudům zámecké knihovny v Českém Krumlově, s. 117.
9 Jedná se o prostory v prvním patře východního křídla krumlovského zámku, bibliotéka byla situována
přímo pod vladařovými pokoji a v duchu soudobého sběratelství sousedila s tzv. kunstkomorou.
Největšího rozkvětu dosáhla rožmberská bibliotéka v dobách bratrů Viléma a Petra Voka. Po pro-
deji krumlovského panství císaři Rudolfovi II. byla celá knihovna na sklonku roku 1601 převezena
do Třeboně, kde Václav Březan vytvořil její katalog zaznamenávající více než 8 000 svazků knih,
jež obsahovaly přibližně 10 000 titulů. Během zuřící třicetileté války nechal císař Ferdinand III. pře-
vézt rožmberskou bibliotéku do Prahy, kde byla roku 1648 uloupena švédskými vojsky. K budování,
uspořádání a historii rožmberské knihovny nejobsáhleji VESELÁ, Lenka, Knihy na dvoře Rožmberků,
Praha 2005.
10 KUBÍKOVÁ, Anna, Eggenberkové. Z bankéřské lavice na knížecí stolec, Praha 2016, s. 83. Srov.
CICHROVÁ, Kateřina, Mobilita nobility. Schwarzenberská sbírka historických dopravních prostředků,
České Budějovice 2015, s. 28, uvádí, že k převozu došlo až v roce 1674.
11 K tomu podrobněji ZÁLOHA, Jiří, Egenberské dědictví v Čechách, Jihočeský sborník historický,
1969, roč. 38, č. 1, s. 10–14.
12 U příležitosti jejich svatby byl vydán tisk Stamm-Verwandnuß Derer Durchleuchtig- und
Hochge bohrnen Herrn, Herrn Johann Christian Fürsten von Eggenberg […] als Herrn, Hochzei
-
ters, und Fräulein, Fräulein Ernestina, Gebohrner Gräfin zu Schwartzenberg […] als Fräulein
Gespons. [Wien?]: [S. n.], [1666?]. Jeden výtisk dochován také ve fondu ZK ČK.
13 K přestavbám zámku podrobně KUBÍKOVÁ, Anna, Českokrumlovský zámek v 17. a 18. století, in:
↑ Obr. 1. Český Krumlov, třetí sál
zámecké knihovny, foto: Jan Hrdi-
na, 2022
← Obr. 2. Český Krumlov, první sál
zámecké knihovny, foto: Jan Hrdi-
na, 2022