EngTest

Popis testovací publikace, která obsahuje testovací vydání... <img src="x" onerror="alert('XSS PubDesc')">

Strana 114-115

památky 1/2022/1 113112 památky 1/2022/1
Schwarzenbergu
145
a několik jednotlivin se do zdejšího fondu „zatoulalo“ rovněž z orlické
knihovny schwarzenberské sekundogenitury.
146
Kromě vlastních razítek každá z těchto
biblioték disponovala také vlastním evidenčním aparátem a na něj odkazujícími řada-
mi signatur.
147
Orientaci v přesunech mezi jednotlivými rezidencemi výrazně komplikuje
skutečnost, že řada přesouvaných knižních sbírek prošla před zařazením do krumlovské
bibliotéky sbírkami schwarzenberského ústředního archivu.
148
Pro plné pochopení přesunů mezi jednotlivými schwarzenberskými zámeckými knihov-
nami, sloučení vlastní šlechtické bibliotéky s „hospodářskými a úřednickými fondy“, stej-
ně jako pro početní vyjádření zastoupení těchto jednotlivých dílčích sbírek bude nezbyt-
né konfrontovat poznatky provenienčního průzkumu se studiem historických inventářů
a archivních pramenů. Ostatně právě studium archiválií, inventářů a řad signatur vedlo
k výraznému přehodnocení dosud přijímaných závěrů o vývoji a uspořádání egenber-
ské knižní sbírky, neboť nově učiněná zjištění dokládají, že systém členění sbírky z roku
1721, jenž byl v minulosti prezentován jako výlučně egenberský, vznikl pravděpodobně
až po smrti Marie Ernestiny v letech 1719–1721. Otázka uspořádání egenberské sbírky
za Ernestinina života zůstává prozatím nezodpovězena, stejně tak čekají na podrobné
zpracování dílčí knižní sbírky rozsáhlé schwarzenberské bibliotéky, avšak díky provede-
nému provenienčnímu průzkumu je cesta k jejich zpracování připravena.
Úplným závěrem je možné vzpomenout na slova Pavla Hájka, který krumlovskou zá-
meckou bibliotéku takřka poeticky charakterizoval jako „otevřenou knihu, kterou stojí za
to číst“.
149
Jeho slova zbývá doplnit parafrází, že na krumlovskou knihovnu, budovanou
po více než tři staletí příslušníky rodu Egenbergů a Schwarzenbergů, bychom neměli
nahlížet jako na jednu knihu, ale spíše jako na velmi rozsáhlé dílo, jehož pokud mož-
no kompletní přečtení a zejména co nejplnější pochopení zůstává velkou badatelskou
výzvou příštích let.
145 Nalezeno 904 knih s otiskem razítka „FÜRSTLICHES ARCHIV IN SCHWARZENBERG“. Přesun knih
ze Schwarzenbergu do Českého Krumlova probíhal v letech 1934–1938. Největší průtahy způsobila
byrokracie spojená s celními kontrolami. SOA Třeboň, odd. ČK, ZLA, kart. 84, sign. 3131.
146 Nalezeno 5 knih s otiskem razítka „F. S. Bibliothek WORLIK“.
147 V případě knižní sbírky značené razítkem s opisem „HOCH FÜRSTLICH SCHWARZENBERGISCHE
FORST BIBLIOTHEK“ se prozatím nepodařilo zjistit, zda pochází ze zámku Ohrada či zda byla sou-
částí sbírek schwarzenberské lesní správy.
148 Přes fondy ústředního archivu prošlo více než 3 000 knih, část z nich pochází z knižních sbírek
Schwarzenbergů, které byly do archivu posílány obvykle po úmrtí některého z členů rodu. Archivním
fondem takto prošly např. knižní sbírky biskupa Arnošta či kardinála Bedřicha. Hlavní problém
představuje oddělení těchto soukromých knižních sbírek od vlastního fondu příruční knihovny
archivu. Orientaci v době zařazení do archivních fondů navíc komplikuje skutečnost, že ještě dlouho
po přestěhování archivu z Vídně do Českého Krumlova byla souběžně používána razítka s opisem
„Fürstl. Schwarzenberg’sches Centralarchiv WIEN“ a „Fürstl. Schwarzenberg’sches Centralarchiv
KRUMAU“.
149 HÁJEK, P., Tisky 16. století v zámecké knihovně Český Krumlov, s. 484.
Summary
The Český Krumlov castle library is one of the lar-
gest and most important aristocratic libraries in
our territory. During the Thirty Years‘ War the local
Rosenberg book collection was moved to Prague,
where it was plundered by Swedish troops in 1648.
Over more than three centuries, the library of the
Český Krumlov castle was built up by members
of the Egenberg and Schwarzenberg families,
who managed to accumulate an extensive ency
-
clopaedic library collection of more than 48 000
descriptive items. The greatest contribution to the
expansion of the Egenberg library was made by
Marie Ernestine von Egenberg, née Schwarzen-
berg, whose library numbered around 3 000 books
at the end of her life. Her heir was Adam Franz,
the son of Ferdinand Wilhelm Schwarzenberg,
the founder of the Schwarzenberg family library in
Vienna. The transfer of the Viennese palace library
to Český Krumlov took place in 1839-1844. Around
the middle of the 19th century, a new library hall
was established at the Krumlov castle in the pre-
sent Mirror Hall. Already at this time the Krumlov
library was acquiring the character of a depository
collection. After 1892, the administration of the li-
brary was passed to the archivist. The library was
then moved twice - in 1912-1913 to two halls in the
southern wing of the Upper Castle and in 1930
to the New Burgrave house in the second cour-
tyard of the castle, where it is still stored today.
The natural development of the Krumlov library as
an aristocratic library ended in 1947. The develop-
ment of the library collection mirrors the historical
record-keeping apparatus in the form of historical
catalogues. The oldest one from 1721 has so far
been uncritically accepted as a mere transcripti-
on of the unpreserved Egenberg catalogues. The
new findings of provenance and archival research
have led to a reconsideration of some previous-
ly accepted conclusions about the organization
of the Egenberg library. Between 1710 and 1719
Marie Ernestine divided the Egenberg book
collection into two library halls. The original Egen-
berg book arrangement of the book collection was
changed after the death of Marie Ernestine. The
catalogue of 1721 therefore does not reflect the
form of the Egenberg library, as previously as-
sumed, but the form of the arrangement that was
created during the Schwarzenberg era from 1719
to 1721. Three more Schwarzenberg manuscript
catalogues were created in the 18th and 19th
centuries, which were used in parallel for thema-
tic book searches in the library hall in the present
Mirror Hall. After the library was moved to the New
Burgrave house in 1930, the actual aristocratic
library (the Egenberg and Schwarzenberg co-
llections) was merged with the ‚Schwarzenberg
economic and clerical collections‘. Under the
direction of Karl Tannich, an extensive card ca-
talogue was created, containing several types of
card catalogues enabling the search of books ac-
cording to various criteria. In the post-war years,
a local and inventory catalogue of the library was
prepared. Since 2008, the data has been con-
verted into digital form. A provenance survey of
the castle library was carried out between 2018
and 2022, recording the provenance of 701 indivi-
duals and 109 corporate owners of books. In the
Egenberg book collection, provenance marks
of three generations of the family were recor-
ded, and in the Schwarzenberg book collection,
provenance marks of eleven generations of the
family were recorded. Provenance marks of many
other personalities and institutions, both secular
and ecclesiastical, have also been traced. Their
books came to the Krumlov library not only as
gifts, but more often as purposeful purchases.
Seznam použitých pramenů a literatury
Archivní a sbírkové fondy
Národní památkový ústav, Státní hrad a zámek Český Krumlov, archiv dokumentace základní evidence
Národní památkový ústav, Státní hrad a zámek Český Krumlov, Zámecká knihovna, egenberská
a schwarzenberská sbírka
Národní památkový ústav, Státní hrad a zámek Český Krumlov, Zámecká knihovna, soubor
inventářů a kartotéčních pomůcek
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, grafická sbírka
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, Rodinný archiv
Schwarzenberků, Hluboká nad Vltavou (1339–1945)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, Sbírka fotografií
Český Krumlov (1880–2010)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, Sbírka rukopisů
Český Krumlov (1327–2003)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, Schwarzenberská
ústřední kancelář Hluboká nad Vltavou (1525–1940)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, Velkostatek Český
Krumlov (1281–1953)
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, Velkostatek Český
Krumlov, Nová manipulace
Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení správy fondů a sbírek Český Krumlov, Zemědělsko-les-
nický archiv Český Krumlov (1892–1955)
Literatura a vydané prameny
BALÍK, Vojtěch, Jazykově latinská deperdita, in: Ve znamení havranů. Knižní sbírka rodiny Eggenbergů
na zámku v Českém Krumlově, RADIMSKÁ, Jitka a kol., České Budějovice 2011, s. 917–931.
BOK, Václav, Knižní sbírka germanik, in: Ve znamení havranů. Knižní sbírka rodiny Eggenbergů na
zámku v Českém Krumlově, RADIMSKÁ, Jitka a kol., České Budějovice 2011, s. 138–156.
BOUŠKA, Jan, Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter
Prosper, bakalářská práce, Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2017.
CICHROVÁ, Kateřina, Mobilita nobility. Schwarzenberská sbírka historických dopravních
prostředků, České Budějovice 2015.
ČECHOVÁ, Petra, Bohemika ve fondu zámecké knihovny v Českém Krumlově, diplomová práce,
České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2013.
GRUBHOFFER, Václav, Testament de Marie Ernestine d’Egenberg, fait le 23 avril 1717 à Vienne,
in: Les livres et les lectures d’une princesse au XVIIe siècle. Marie Ernestine d’Eggenberg et sa
bibliothèque en Bohême, RADIMSKÁ, Jitka, Paris 2020, s. 95–99.
GRUBHOFFER, Václav, Zrcadlo duše a doby. Italská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu,
České Budějovice 2020.
HÁJEK, Pavel, K historickému vývoji orlických zámeckých knihoven, in: Schwarzenbergové v české
a středoevropské kulturní historii, GAŽI, Martin (ed.), České Budějovice 2013, s. 141–166.
Test 1